Hliník-bronz to rozhodně není. Je stejné barvy a lesku jako současné koruny. Jen malinko matnější.
Je to nějaká rarita, nebo to bylo běžné. Nepodařilo se mi najít.
Rarita nebo běžná koruna
Re: Rarita nebo běžná koruna
jaký má průměr a hmotnost?
Re: Rarita nebo běžná koruna
Rozměry: 23 mm / 1.6 mm. A musím nechat někde zvážit. Na kuch. váze vyšlo 4g.
Re: Rarita nebo běžná koruna
To jsou ale přesné parametry standardní Kčs ražené z hliníkového bronzu (CuAlMn 91+8+1 %). Aby měla barvu jakou uvádíte a to ještě při obdobných metrologických parametrech, musela by být ražena například z mědiniklu (CuNi), z kterého byly raženy například socialistické tříkoruny a později dvoukoruny. Takováto varianta není ale známa ani jako zkušební ražba, takže je to prakticky vyloučené. Pravděpodobnější možností je ale nějaká dodatečná úprava povrchu, ať už pokovením nebo namočením v nějaké chemické lázni (nemohu upřesnit, nejsem chemik). Přesné složení kovu by ukázaly asi jen nedestruktivní analýzy typu hydrostatické zkoušky a povrchové analýzy EDS nebo RFA.
Re: Rarita nebo běžná koruna
Problém je že povrchové analýzy (EDS, RFA) jak už jejich název napovídá, zjistí kovy pouze z povrchové vrstvy v síle řádově tisícin mm. Pokud je například mince silně pokovená tak to vede k nesprávným výsledkům. Je nutné to propojit se zjištěním hustoty (hydrostatická zkouška).
http://www.chempoint.cz/analyza-mincovn ... umismatiky
http://www.chempoint.cz/analyza-mincovn ... umismatiky
Re: Rarita nebo běžná koruna
No já jsem si nechal provést několik analýz pražských grošů v autorizovaných laboratořích v Brně, kde si nechává provádět analýzy i Moravské zemské muzeum. Zde je informativní popis zmiňovaných analýz, je to od autora chemika který je i numismatik a zná celou problematiku (píše do Numism.listů a dalších numism.periodik - p.Grossmannová ti určitě řekne o koho jde ) a na můj dotaz mi je před měřením takto stručně popsal:
1) EDS
Záření, které na minci míří je uzoučký svazek elektronů. Pracuje se ve vakuu. Průnik zářeni je malý, činí jednotky mikrometru (tisícina milimetru). Interakcí vzorku se svazkem elektronů dochází k vybuzeni rentgenového záření, které je ze vzorku emitováno a které je následně detekováno. Emitované rtg. záření je pro každý prvek jiné a z toho lze proto poznat, jaké složení materiál má. Z výše uvedeného je jasné, že zjistíme pouze složení povrchu.
2) RFA
V případě RFA je všechno dost podobné, ale na přístroji, na němž jsme měřili, o trochu snažší (tudíž v jistém ohledu méně přesné, což ale zase kompenzuje větší měřená oblast a větší hloubka průniku). Pracuje se na vzduchu, záření, které se používá je přímo rentgenové (tedy podobné jak u doktora či zubaře) a stejné záření se po interakci s minci i detekuje (ve smyslu jako v bode 1 u EDS). Rtg.záření je pronikavější než v případě EDS (svazek elektronů je záporně nabitý, má ve své podstatě hmotnou povahu a těžko proniká hlouběji). Rtg. záření lze chápat jako čistě vlnové (jako světlo) a tudíž může projít poněkud hlouběji (asi 10x hlouběji, než elektrony). V případě RFA tedy měříme do hloubky desítek mikrometru. I přesto je to málo a analýzu je opět třeba brát jako povrchovou (velmi tenké mince maji tloušťku asi 1/4 mm, což je 250 mikrometru). Záření tedy pronikne stěží do 1/5 mince a navíc odezva od materiálu hlouběji je mnohem menší než od materiálu na povrchu.
Z výše uvedeného je tedy jasné že pro dosažení relevantních údajů je nutné tato povrchová měření kombinovat ještě se zkouškou na zjištění hustoty.
1) EDS
Záření, které na minci míří je uzoučký svazek elektronů. Pracuje se ve vakuu. Průnik zářeni je malý, činí jednotky mikrometru (tisícina milimetru). Interakcí vzorku se svazkem elektronů dochází k vybuzeni rentgenového záření, které je ze vzorku emitováno a které je následně detekováno. Emitované rtg. záření je pro každý prvek jiné a z toho lze proto poznat, jaké složení materiál má. Z výše uvedeného je jasné, že zjistíme pouze složení povrchu.
2) RFA
V případě RFA je všechno dost podobné, ale na přístroji, na němž jsme měřili, o trochu snažší (tudíž v jistém ohledu méně přesné, což ale zase kompenzuje větší měřená oblast a větší hloubka průniku). Pracuje se na vzduchu, záření, které se používá je přímo rentgenové (tedy podobné jak u doktora či zubaře) a stejné záření se po interakci s minci i detekuje (ve smyslu jako v bode 1 u EDS). Rtg.záření je pronikavější než v případě EDS (svazek elektronů je záporně nabitý, má ve své podstatě hmotnou povahu a těžko proniká hlouběji). Rtg. záření lze chápat jako čistě vlnové (jako světlo) a tudíž může projít poněkud hlouběji (asi 10x hlouběji, než elektrony). V případě RFA tedy měříme do hloubky desítek mikrometru. I přesto je to málo a analýzu je opět třeba brát jako povrchovou (velmi tenké mince maji tloušťku asi 1/4 mm, což je 250 mikrometru). Záření tedy pronikne stěží do 1/5 mince a navíc odezva od materiálu hlouběji je mnohem menší než od materiálu na povrchu.
Z výše uvedeného je tedy jasné že pro dosažení relevantních údajů je nutné tato povrchová měření kombinovat ještě se zkouškou na zjištění hustoty.
Re: Rarita nebo běžná koruna
No tak analýzu si určitě dělat nebudu. Dnes jsem si ji (tu korunu) nechal zvážit a má opravdu 4g. Tak nevím. Mince není moje. Jen pomáhám příbuznému s roztříděním a zařazením. Má v tom hrozný ..... Jsou to stovky a stovky a stovky a ..... mincí a bankovek. Sbírá a hledá po polích od děctví, tak si asi dokážete představit kolik toho za 50 let nahromadil. Nemá to komu předat, tak uvažuje o přilepšení na důchod. Ten zmatek by ale neprodal.
No a když narazím na něco zajímavého, zajímám se i já.
Nemám ani dokonalou lupu ani mikroskop ani spektrometr, abych rozpoznal detaily. Můj první pohled a názor byl, že je ražena ze stejného matriálu jako dvoukoruna. A to vzhledem ke stejné oxidaci kovu na poškozených místech.
Myslel jsem si, že to mohl být (v rámci šetření nedostatkového materiálu té doby) nějaký pokus o náhradu, nebo dočasné zaplnění nedostatku koruny v oběhu. A nebo se to nemělo vůbec dostat ven. Dotazem jsem zjistil, že minci získal při demolici staré hospody, takže žádné vodítko.
No a když narazím na něco zajímavého, zajímám se i já.
Nemám ani dokonalou lupu ani mikroskop ani spektrometr, abych rozpoznal detaily. Můj první pohled a názor byl, že je ražena ze stejného matriálu jako dvoukoruna. A to vzhledem ke stejné oxidaci kovu na poškozených místech.
Myslel jsem si, že to mohl být (v rámci šetření nedostatkového materiálu té doby) nějaký pokus o náhradu, nebo dočasné zaplnění nedostatku koruny v oběhu. A nebo se to nemělo vůbec dostat ven. Dotazem jsem zjistil, že minci získal při demolici staré hospody, takže žádné vodítko.
Re: Rarita nebo běžná koruna
To je samozřejmě jasné že zde provádět nějaké drahé analýzy nemá smysl, uvést jsem to ale musel protože mám rád přesnost a né dohady.
To považuji za vyloučené, mědinikl byl dražší než hliníkový bronz a proto byl použit až na vyšší nominály. Jak již jsem psal, žádná takováto varianta známa není. Vzhledem k tomu že se jedná o moderní minci, je vše zdokumentováno v archivech mincovny v Kremnici a České národní banky (dříve Státní banky československé). Pokud by něco takového existovalo, ve specializovaných publikacích by o tom byla zmínka. Jestliže se jedná o nálezový kus tak vliv na to mohlo mít také místo uložení, chtělo by to vyjádření nějakého chemika.culinka píše: Myslel jsem si, že to mohl být (v rámci šetření nedostatkového materiálu té doby) nějaký pokus o náhradu, nebo dočasné zaplnění nedostatku koruny v oběhu. A nebo se to nemělo vůbec dostat ven. Dotazem jsem zjistil, že minci získal při demolici staré hospody, takže žádné vodítko.