Knoflíky šlechtických rodů na území Česka
Napsal: stř 09. kvě 2012 10:47:27
Mitrovští z Mitrovic a Nemyšle
Maxmilián Josef Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle (1707-1782) získal r. 1769 hraběcí titul a je zakladatelem starší moravské linie, existující v několika rodových větvích dodnes. Jeho syn Jan Nepomuk hrabě Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle (1757-1799) byl asi nejvýznamnější postavou rodu. Jeho syn Vilém hrabě Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle (1789-1857) se roku 1813 oženil s Josefou Schröffelovou z Mannsberka (1784-1834), roku 1818 po smrti jejího otce Františka Josefa Ignáce Schröffla z Mannsberka získal polovinu panství Pernštejn a r. 1828 od její sestry odkoupil polovinu druhou. K majetku rodu přidal jeho syn Vladimír I. hrabě Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle (1814-1899) díky sňatku s Antonií Josefou Dietrichsteinovou roku 1847 i statek Sokolnice. Tato tři panství (Dolní Rožínka, Pernštejn a Sokolnice) tvořila osu rodového majetku Mitrovských až do roku 1945, kdy jim byl majetek na základě Benešových dekretů zabaven s odůvodněním, že se přihlásili k německé národnosti. Vladimír I. vybudoval roku 1867 rodovou hrobku v Doubravníku, kam dal převést i pozůstatky některých svých předků.
Poskou větev starší moravské linie reprezentuje rod 'Mitrowski', jejíž příslušníci žijí od počátku 20. století zejména ve Spojených Státech Amerických, v Německu a v Polsku. Posledním a nejmladším žijícím příslušníkem této větve žijícím na území České republiky je Andrew Mitrowski (2006), syn Stanislava Carla Mitrowski (1959) a Daniely Mitrowské, roz. Tesařové (1982). Příslušníci této linie většinou vynikali jako průmyslníci a finančníci se vztahem k umění a vzdělání, které vždy podporovali.[zdroj?]
Rakouskou větev této linie založil syn Vladimíra II. Josefa (1864-1930), Vladimír III. Antonín (1901-1976), se i se zbytkem rodiny odstěhoval do Vídně, kde dodnes žijí příslušníci tohoto rodu. Příslušníky původní rakouské linie lze vyhledat pod jmény Mittrowsky.
Knoflíky z mé sbírky pocházejí z katastru Sokolnice. Zajímavostí je knoflík s erbem Mitrovských umístněným do podvazkového řádu.
Starší moravská linieMaxmilián Josef Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle (1707-1782) získal r. 1769 hraběcí titul a je zakladatelem starší moravské linie, existující v několika rodových větvích dodnes. Jeho syn Jan Nepomuk hrabě Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle (1757-1799) byl asi nejvýznamnější postavou rodu. Jeho syn Vilém hrabě Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle (1789-1857) se roku 1813 oženil s Josefou Schröffelovou z Mannsberka (1784-1834), roku 1818 po smrti jejího otce Františka Josefa Ignáce Schröffla z Mannsberka získal polovinu panství Pernštejn a r. 1828 od její sestry odkoupil polovinu druhou. K majetku rodu přidal jeho syn Vladimír I. hrabě Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle (1814-1899) díky sňatku s Antonií Josefou Dietrichsteinovou roku 1847 i statek Sokolnice. Tato tři panství (Dolní Rožínka, Pernštejn a Sokolnice) tvořila osu rodového majetku Mitrovských až do roku 1945, kdy jim byl majetek na základě Benešových dekretů zabaven s odůvodněním, že se přihlásili k německé národnosti. Vladimír I. vybudoval roku 1867 rodovou hrobku v Doubravníku, kam dal převést i pozůstatky některých svých předků.
Poskou větev starší moravské linie reprezentuje rod 'Mitrowski', jejíž příslušníci žijí od počátku 20. století zejména ve Spojených Státech Amerických, v Německu a v Polsku. Posledním a nejmladším žijícím příslušníkem této větve žijícím na území České republiky je Andrew Mitrowski (2006), syn Stanislava Carla Mitrowski (1959) a Daniely Mitrowské, roz. Tesařové (1982). Příslušníci této linie většinou vynikali jako průmyslníci a finančníci se vztahem k umění a vzdělání, které vždy podporovali.[zdroj?]
Rakouskou větev této linie založil syn Vladimíra II. Josefa (1864-1930), Vladimír III. Antonín (1901-1976), se i se zbytkem rodiny odstěhoval do Vídně, kde dodnes žijí příslušníci tohoto rodu. Příslušníky původní rakouské linie lze vyhledat pod jmény Mittrowsky.
Knoflíky z mé sbírky pocházejí z katastru Sokolnice. Zajímavostí je knoflík s erbem Mitrovských umístněným do podvazkového řádu.