Včera jsem vyrazil na Osoblažsko. Cíl cesty byl okouknout místní kempy kde by se dal uspořádat letošní ročník slezského srazu a samozřejmě si pořádně zahledat. No a jak to bývá,tak člověk míní - osud mění a nakonec to dopadlo trochu jinak.........
Takže ve stručnosti od začátku: sobota odpoledne,sedím s ženou a kamarády na zahradě a grilujeme,popíjíme a obvolávám kolegy kdo by jel ráno se mnou a hlavně jak pojedeme.
Po chvíli zjištuju,že se přidá pouze kolega "cotojetohle" a k večeru se nabídnul i můj kamarád
se kterým jsem právě popíjel.
(že pry už nebyl v lese pěkných pár let a chtěl by vidět jak se hledají poklady
) No nakonec teda vyjíždíme v neděli ráno ve složení já.cotojetohle,a můj kámoš s přítelkyní kteří ještě ani nestačili vystřízlivět. Čeká nás asi 80 km autem což podle plánovače stihnem max. do 1 a půl hodiny.....
Za hodinku jsme v Krnově a jelikož jde zatím vše podle plánu,tak děláme zastávku na pumpě kde dáme kafe a berem pár lahváčů na cestu.
No ale ted to začlo,projíždíme totálně rozkopaným Krnovem,kde se dá jet maximálně 20 a ještě trochu bloudíme protože to tam mají na hovno značené.
Za chvíli ale už dojíždíme do Města Albrechtice a při pohledu do mapy vidím,že nás od cíle dělí už jen max.15km,tak slavnostně hlásím že jsme do 15ti minut na místě a jelikož jsme už trochu ve skluzu,tak vybírám nejkratší cestu podel státní hranice.
Po ujetí pársetmetrů míjíme ceduli "silnice je v havarijním stavu",no ale risknem to. No byla to doopravdy hrůza,silnice byla plná děr,kaluží a proudu vody.(bylo po dešti)
Naše průměrná rychlost byla něco kolem 10-15km/h stím že jsem slyšel jak dřu podlahou o zem - no fakt hrůza.
Cesta ubíhá zatraceně pomalu ale aspoň máme čas pozorovat okolí, jak už jsem psal jedeme podel hranic s Polskem a to vtakové blízkosti že jím vidíme až do chalupy, na naší straně se začínají objevovat pozůstatky zaniklých vesnic a my uvažujem jestli vytáhnout detektory........
Po chvilce přichází milé překvapení, kousek od cesty stojí ruina barokního kostela se starým německým hřbitovem,což už stojí za zastávku.
Bylo tam už pár jamek,ale i tak jsem za hřbitovní zdí našel železného Krista a pak ještě klíček k hodinám.
Cesta je stále hrozná a auto opravdu trpí,na jedné "křižovatce" už musím vystoupit a kouknout jestli jsem něco neprorazil,nebo něco neteče.
Naštěstí je vše o.k. a dokonce vidím v dálce vytouženou vesnici,kde snad bude už lepší cesta.
(to jsem ještě netušil,že budu muset jet touhle cestou i na zpátek)
No abych to neprotahoval,zhruba po 30 minutách dojíždíme do cíle,kde dáváme pivko a jedem do kempu.
Po půlhodince hledání,(kdy mi pípla nějaká ta mince a náboje) zjištuju,že jsem se nějak vzdálil a chci zavolat klukům jestli platí předem
dohodnutý směr. Začnu prohledávat kapsy,kterých mám asi 20 ale telefon nikde....
(mám telefon na 2sim soukromý a služební - plný kontaktů na zákazníky)
No nic,vypínám detektor a chodím po lese a volám na kluky. Za chvilku najdu Milana který mi půjčí mobil a já chodím po lese trasu kterou jsem prošel a prozváním.
Už jsem prošel všechna místa a stále nic,vracím se tedy k autu jestli mi nevypadl tam,ale taky bezvýsledně.
Ted už mne napadají jen 2 místa,kde jsem ho mohl nechat a to na křižovatce,kde jsem koukal pod auto,nebo
Na hledání už nemám vůbec náladu a chci se co nejdřív vrátit,problém je ovšem vtom,že nám stále chybí jeden kolega,na kterého jsem měl kontakt jenom já a já jsem bez telefonu...... po hodince běhání a křičení po lese jsem ho konečně našel a mohli jsme vyrazit nazpět.
Najíždíme opět na tu otřesnou cestu a celou cestu přemýšlím co budu dělat když ten telefon nenajdu.
Přijíždíme na křižovatku ,vyskakuji z auta a SLÁVA udělám dva kotrmelce a na oslavu kopnu panáka fernetu.
Zhodnotíme situaci a jelikož už je dost hodin,tak míříme tou otřesnou cestou do Albrechtic a pak rovnou domů.
